Je těžké poděkovat, nebýt formální, vyhnout se obligátním proslovům, a vlastně jen upřímně od srdce napsat, co cítíme … Ale ono vlastně stačí to nejjednodušší, tj. DĚKUJEME!
Tento rok jsme se v očích Vás fanoušků popravdě řečeno zrovna nepřetrhli, a tak si klademe otázku, jestli některé věci nejsou jen otázkou setrvačnosti, a jestli kapela nežije jen ze své podstaty. My ale opravdu nemůžeme jezdit každý rok na Turné, a chrlit každý rok nové CD. Ta naše malá republika by to prostě nebyla schopna do sebe „vsáknout“, a člověk by začal být všední, a nezajímavý. Ten rytmus, který jsme si nastavili, je podle nás asi to, co je pro tuto relativně malou zemi přijatelné. Zeptá-li se nás někdo, jestli jsme takto spokojeni, a nechybí nám hraní a kontakt s fanoušky, tak bude odpověď naprosto jednoznačná: Sakra že nám to chybí, a že by jsme hráli raději mnohem více! Ono by to ale za nějaký čas bylo okoukané a nezajímavé, neměli by jsme nic nové, co nabídnout… V neposlední řadě napsat každý rok nových deset…, dvanáct „pecek“, což ve svém důsledku znamená deset nebo dvanáct nových textů, a pokud možno originálních, na originální témata… to je už trošku oříšek!
Ale nesmutněme a odhoďme ten patos… Abychom si čekání na nové CD (na kterém se již průběžně pracuje, a jarní projekt ho neoddálí) zpestřili, tak jsme připravili na jaro již avízované Turné 2013, a věřte, že se opravdu na toto koncertování těšíme! Doufáme, že Vás tím patřičně v rámci možností uspokojíme, a že si to jako vždy i patřičně spolu užijeme!
Epilog
Mimochodem… ale ono to vlastně není mimochodem! Tento rok bylo předávání Slavíků opravdu i pro nás překvapivé a zajímavé, a některé věci silně vybočili ze zajetých kolejí… Kdo to neviděl, tak si to pusťte třeba na You Tube (to jste na TV Nova ještě opravdu neviděli 🙂 ).
Nechceme se ale tímto (a není to z důvodu „přizdisráčství“) teď hrdinně přihlásit k tomuto projevu (bylo to velmi nečekané, a přímé), ale nechceme se ani tvářit, že se včera večer (jak se hlásilo za minulého režimu ve službě na vojně) nic zvláštního nestalo. I my cítíme, že není ani omylem vše v pořádku, a je velmi těžké pro kohokoli v tomto státě, a v současné době vlastně v celé Evropě, najít směr, který by člověk sám za sebe s klidným vědomím podporoval, nebo s ním alespoň minimálně sympatizoval.
Proč se Kabát „veřejně neangažuje“? Nejednou se totiž v minulosti stalo, že se i populární tváře hlásili (a jestli to bylo z důvodů idealismu, nebo s materiálních důvodů) k různým politickým a veřejným směrům, a nakonec to skončilo fiaskem! To, co vypadalo jako smysluplný směr, byla jen zástěrka, jak se pomocí (a někdy i zneužitím) populárních osobností dostat k moci a realizovat vlastní zájmy! Ať už byly tyto zájmy čistě egoistické, či v tom horším případě materiální. Byly to různé Investiční fondy, kampeličky, politické strany, atd…
Za každého zřízení od dob Říma se vládnoucí garnitura vždy řídila heslem: Chléb a Hry! Neboli… je-li národ nespokojený, musí se bavit a dostat najíst, aby neprudil, zbytečně se nezajímal o vyšší politické a finanční hry, a hlavně… navenek musí vše, vč. obsahu sdělovacích prostředků působit tak, že je vše v pořádku a nic se neděje! Ale ono se toho kolem nás sakra děje…
Za nás můžeme jen konstatovat: To, co se tady poslední léta děje, nás sere a znepokojuje! A důvěra v politiku, což jsou proboha lidé, které si my volíme, a mají za nás dělat důležitá rozhodnutí, a spravují NAŠE finance, je momentálně (tady bych se nebál být expresivní) v prdeli!
U nás na severu je to ještě o to horší, že po 23letech se nám vrátili do exekutivy kraje komunisti… To je průser…! Ano, je to v první řadě varování a prohra nejen demokratické levice, ale hlavně pravice. Ať už je to ale jak chce, proboha přemýšlejme, jak dosáhnout důstojného života, a nevracet se při tom do zoufalé minulosti, která své řešení už předvedla v plném rozsahu… Tehdy se nejen kradlo, ale zůstalo za tímto režimem neuvěřitelné množství mrtvých lidí a zničených životů…